Porce servility z brusele

Rozhovor (odkaz na irozhlas.cz zde) s hlavní EU komisařkou o zpožďování dávek vakcín proti koronaviru předplacených jejím úřadem jsem vyslechl z rádia cestou v autě. Zaujal mě způsob vedení rozhovoru a kladení otázek. Taková servilita ve srovnání s výslechy domácích politiků! Ověřoval jsem pak elektronickou poštou s přáteli, zda už nejsem příliš přecitlivělý na vše z Brusele, ovšem potvrdili mé dojmy, tak dávám k širšímu posouzení i sem.

Viz třeba otázky: „Strategii nákupu vakcín jste dohodli předem s unijními státy, odsouhlasili ji všichni premiéři členských zemí, přesto vás teď někteří z nich kritizují. Český premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš Evropskou komisi obvinil, že zaspala, protože Evropská léková agentura podle jeho názoru prověřovala bezpečnost a účinnost vakcíny příliš dlouho, byť byl způsob hodnocení předem známý. Nenastal tady komunikační problém mezi vámi a národními vládami? Jak si vysvětlujete, že premiéry překvapuje postup, který sami odsouhlasili?“ nebo „Pamatuji si tiskové konference, kde jste už v říjnu šéfy vlád členských států vyzývala, aby se začali připravovat na očkování, vy zajišťujete nákup vakcín, ale samotné očkování si státy řídí samy. Mluvili jsme o tom, zda neudělala chybu Evropská komise. Zajímalo by mě, zda vidíte i na straně unijních zemí něco, co měly udělat jinak?“

Při ověřování dojmu servility se mi vrátil i jeden vtip a postřeh, o který se také podělím:

   S přirovnáním paní šéfky, že EU je takový tanker mi přišel na mysl již trochu otřepaný vtip: Ptá se paní učitelka dětí, jak si představují evropskou unii. Přihlásí se František a říká: „Já si představuji evropskou unii jako mrakodrap!“ „No, tak nám to, Františku, trošku rozveď!“  „Paní učitelko, představte si obrovský mrakodrap, jeho veliké pevné základy. Přijde zemětřesení, on se chvěje, ale stojí stále pevně na svém místě!“ „Výborně, Františku, píši ti jedničku s hvězdičkou!“ Přihlásí se Janička „Já si představuji evropskou unii jako strom!“  „No, tak nám, to Janičko, zase pěkně rozveď!“  „Představte si obrovský strom, jeho rozložitou korunu, silný kmen, široké pevné kořeny. Vítr fouká, strom se ohýbá, ale nepovolí, stále stojí pevně na svém místě!“    „Výborně, Janičko, píši ti jedničku s hvězdičkou!“ Pak se, jak jinak, přihlásí Pepíček: „Já si představuji evropskou unii jako loď na rozbouřeném moři!“ „Tak na tohle vysvětlení jsem vážně moc zvědavá!“ „Paní učitelko, představte si rozbouřené moře, dvacetimetrové vlny, vítr fouká, liják bičuje palubu, loď se kymácí, lidi blijou, ale vystoupit nemůžou!!!“

V další reakci se zase objevilo zděšení z toho, co bude paní komisařka vytlačovat, ale dobře to dopadlo:

(odkaz na tlačení v rozhovoru cituji:    „Ale ano, máte pravdu, je třeba tlačit na rychlost a efektivitu na každém kroku“)

pak jsem se uklidnil při jejích optimistických slovech – cituji:“

„Vím, že se mohu na svých 26 eurokomisařů spolehnout. Je působivé sledovat, jak jsme vyrostli v jeden tým.“

                                  Je kruciální, dívat se na ten problém  s avangardním optimismem!

Můj závěr: Dobré je, že s Bruselí je čím dál větší sranda.

Author: Jiří Hojer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *