Češi víc spoří a může to být i dobrý signál

Podle aktuální zpráv yČSÚ Češi víc spoří a ekonomové to vesměs hodnotí jako příznak současných i budoucích potíží hospodářství. Navrhuji to vidět optimističtěji.

Podle zprávy ČSÚ viz například https://www.kurzy.cz/zpravy/560192-cr-spotreba-domacnosti-ve-2q20-realne-klesla-mezikvartalne-o-4-4–mira-uspor-dosahla-rekordnich/ vzrostla míra úspor obyvatel za 2. čtvrtletí o 5,3 pb oproti prvému čtvrtlení o rekordních 18,5 %. Ekonomické komentáře to dávají do souvislosti se špatným očekáváním a vývojem hospodářství. To je určitě namístě, ovšem zjevná příčina související s epidemií koronaviru je i jiná – byly omezeny letní, především zahraniční dovolené. Pro velkou část Čechů se stalo standardem to, co já si z dětství nepamatuji – v zimě vyjet na týden na lyže, v létě na týden i delší dobu k moři či jinam do více či méně exotických zahraničních destinací. Zimní dovolené ještě v prvém čtvrtletí proběhly, letní již podstatnou měrou byly zrušeny s ohledem na epidemii.

Dovolené jsou přitom pořád pro našince docela velkým zářezem do rodinného rozpočtu. Podle zprávy ČSÚ viz výše také vzrostla míra investic domácností. Obecně to podle mě není dobře ani špatně, každý je pánem nad svými penězi a nejlépe zváží, jestli se mu vyplatí investovat do domácí či zahraniční dovolené nebo do své domácnosti, případně finance uspořit či užít ve svém volném čase. Z hlediska domácí ekonomiky to pak může být i dobře – většina nákladů na zahraniční dovolené přece jen skončí jako příjem v zahraničí. Jestli si někdo letos místo all-inclusive pobytu pro celou rodinu na 14 dní ve Středomoří pořídil domácí bazén, opravil střechu, splatil dluhy nebo si zajistil na účtu větší finanční rezervu, peníze skončily větší měrou v domácím hospodářství a použijí se tu dál v budoucnosti.

V těchto smutných dobách je možná na čase prezentovat i optimistické varianty a výhledy. Takže můj návrh na hodnocení této zprávy ČSÚ – vzpomínky na dětství, kdy zahraniční dovolené byly výjimkou, mám pěkné. Tak se neděsme a starejme se, aby to tak měli i naše děti.

Author: Jiří Hojer