Dodávky vakcín a „Bruselský kompromis“

Z jednání šéfů vlád EU o novém rozdělení vakcín proti koronaviru odjel český premiér jako největší průšvihář. Jak jsme nedostali nic navíc, ačkoliv na obyvatele máme jeden z menších podílů, je popsáno např. tady nebo tady. Radost opozice i vládních „partnerů“ z možnosti před volbami kritizovat Babiše za popsána rozmanitě v dalších komentářích, například tady. Každý si jistě udělá vlastní názor, důležité je vypíchnout jeden z momentů, který zůstal zatím vesměs nepovšimnut. Jde o zdůvodnění výsledku pro českou delegaci – příčinou prý bylo to, že se Babiš „odmítl připojit ke kompromisu“. Komentátoři zdůvodnění portugalského předsednictví EU vesměs přebírají, někdo uvádí, že to vedlo k čisté ztrátě 70 tisíc vakcín, většina se soustřeďuje ne vypíchnutí této „chyby“ premiéra Babiše.

Bruselský kompromis s velkým B v názvu článku není chybou. Vidíme tady totiž zřejmý výkladový posun pojmu kompromis. Takhle vypadá kompromis v EU přinejmenším po přijetí Lisabonské smlouvy. Kompromis obecně značí, že každá ze stran uzná navrhované řešení jako nejlepší dosažitelné, někteří ze svých požadavků sleví více, jiní méně, ale přiměřeně, aby si dohodu doma obhájili a byli spokojeni. Kompromis, na němž se jedna ze stran neshodne, není kompromisem. Kompromisní řešení také nevypadá tak, že obsahuje trest pro strany, které se k návrhu nepřipojí. Pro ně je to pak diktát. Po přijetí Lisabonské smlouvy se v EU ale skoro v ničem nerozhoduje kompromisně, souhlasně. Takže kdo neprotestoval proti Lisabonské smlouvě, může teď jásat a Babiše kritizuje v souladu se svým přesvědčením. Přesvědčením, že v EU musí členské státy a národy poslouchat. Jestli je to opravdu důvod k jásotu, to si také může rozhnodout každý sám.

V dodávkách vakcín proti koronaviru se česká vláda dlouhodobě spoléhá na společnou politiku EU. Premiér Babiš se tím již někdy na konci roku chlubil ve smyslu, že jsme se začátkem očkování o týden počkali na datum, dohodnuté v EU a nezačali jsme dříve, jako na (jeho rodném) Slovensku. Jelikož jde o zdraví a každý den zpoždění může značit i zmařené životy, je takové evrosvazáctví obzvlášť divné, ale divná je celá doba a tento ohled nikoho příliš nezarazil. Minulý týden jednali šéfové vlád EU o úpravách rozdělení dodávek vakcín, jelikož ve výsledku byly mezi zeměmi mnohanásobné rozdíly v přídělech na počet obyvatel. Příčinou je hlavně různá míra nedodržení smluv s Evropskou komisí a objemů dodávek různými výrobci, spíše příklad manažerských schopností komisařů a hlouposti, než zlého úmyslu. Česká vláda z celého příběhu ovšem nevychází o nic lépe. Evrosvazáctví se jí ve spojení se záchvatovitou vzdorovitostí nevyplatilo. Alespoň dvakrát už spustila a zafinancovala vývoj vlastní vakcíny, aby jej pak zase stopla, přičemž vlastní vakcínu se chystá nabízet už i Kuba, kterou naši svazáci rádi označují pohrdavě za komunistický skanzen. O nákupu ruské vakcíny Sputnik se průběžně vypouštějí testovací balonky, ale obavy z hysterických reakcí rusofobů (viz pád vlády na Slovensku po provedené dodávce) tuto možnost dál blokují.

Vedle očividné zmatečnosti a střetů dogmatiků a vohnoutů se nabízí podstatná otázka: O co tady jde? Jde skutečně o zdraví a životy? Neměla by se sledovat stopa peněz (za respirátory, testy, vakcíny)? Zasloužíme se zažívat na vlastní kůži tohle představení Spolčení hlupců? A chceme?

Author: Jiří Hojer

2 thoughts on “Dodávky vakcín a „Bruselský kompromis“

  1. Zajímalo by mě, co vše na Kurze, Babiše a d. v bruseli mají, že je takto drží v hrsti a oni se nechají. Tohle není normální chování, člověk s minimem sebeúcty by práskl dveřmi, i za cenu toho, že by doma musil podat demisi.

    1. Je fakt, že diplomatická právce v těchto dobách znamená asi často zkoušku schopnosti ztratit důstojnost. A to i při jednáních mezi západními „partnery“ navzájem. V těch sférách nejspíš všichni mají „složku“ na všechny, to je jedno vysvětlení. Taky je fakt, že se práskání dveřmi v těch sférách moc nenosí, vlastně se ani nenosí otevřeně popsat obsah jednání za zavřenými dveřmi. Napadá mě, že okatě práskl dveřmi naposledy Primakov, když nad oceánem nechal otočit své letadlo a zrušil cestu do Washingtonu po přijetí zprávy, že NATO zahájilo bombardování Jugoslávie. Aspoň se tím zapsal do dějin.

Comments are closed.