Týdeníček 44/2020

S drobným zpožděním archiv k minulému týdnu, který žil vedle muslimských útoků a vývoje epidemie koronaviru velkou měrou také očekáváním výsledků blížících se voleb v USA. Na domácí scéně zaujala debata o zrušení „superhrubé daně ze mzdy“, kdy paradoxně proti vystupují jak mnozí „pravičáci“ tak „levičáci“, popsal jsem zde. Útoky muslimů rozhořčených karikaturami jejich proroka jsem včetně pokrytectví a demence Západu komentoval zde a zde. To jsem ještě nevěděl o dalším útoku ve Vídni. Kdybych se k věci dále nedostal, učiním aspoň zde poznámku, že si zasluhuje připomenout jasnovidecké představení Martina Konvičky na pražském staroměstském náměstí a dát do souvislosti rozčílení tamního majitele košer restaurace Árona Gunsbergera, který by Konvičku prý zastřelil.

Plošné testování na koronavirus na Slovensku

Za zaznamenání stojí také zahájení plošného testování na koronavirus na Slovensku. Podle dosavadních výsledků prý bylo zjištěno nakažení asi 1 % populace. Testování bude pokračovat ještě tento týden, neotestovaní Slováci budou mít zákaz vycházení. Někteří naši odborníci by si takové testování také přáli. Já nejsem koronaskeptikem a každá cesta k záchraně životů stojí podle mě za zvážení i přes obrovské náklady takových plošných akcí. Je tu ale spousta argumentů proti, které ve světle vládní (slovenské) propagandy o úspěchu zanikají. Ony testy z definice nejsou stoprocení, vedle vlastní chybovosti mohou vykázat falešnou negativitu v případech, kdy k nákaze dotyčného došlo teprve nedávno. Testy také neproběhnou ve stejný čas, během týdne leckteří negativní Slováci mohou nakazit od dosud neotestovaných, falešně negativních nebo se nakazit přímo v rámci testování… Chyby podle všeho lze vyčíslit na desítky procent. Takže jsem k smysluplnosti skeptický a věřím, že naše zdravotnické kapacity postup posoudí střízlivě. Mě dává smysl třeba důkladnější testování přesnějšími metodami u ohrožených skupin obyvatel (zdravotníci, senioři).

Farmářské trhy a biomrkev

A ještě ke koronaviru s přesahem do médií. V rozhovoru na TV NOVA položil moderátor Petr Suchoň důrazně sugestivní dotaz, zda opravdu je tak nebezpečné, když si lidé šli na farmářské trhy koupit biomrkev. Zdravotníci, tady šéf lékařské komory Kubek, davy lidí na trzích na pražské náplavce kritizovali. V tomhle příběhu se zajímavě soustřeďují hned tři příznaky blbosti naší doby. Za prvé ta biomrkev – copak je z hlediska koronaviru lepší než běžná mrkev. Značka bio je výrazem spíš etického přístupu k zemědělství, obav z určitých chemikálií, které se při pěstování mrve nepoužívají, fakticky, ale nutriční ani zdravotní kvalita biopotravin nemusí být vyšší, někdy naopak (plísně a škůdci nepomáhají). Biokvalita ale zní pěkně, tak je šikovné se s ní povrchně ohánět. Za druhé výsledný zákaz trhů – raději lidi nahnat do uzavřených kamenných obchodů, aby se necpali u stánků pod širým nebem. Pro zamezení šíření nákazy to nedává smysl, ba naopak. Ale zákaz byl vydán. Za třetí moderát Suchoň to s důrazem přehnal a schytal tvrdou kritiku, z vysílání byl údajně dočasně stažen. Při srovnání s tendenčností většiny novinářů „veřejnoprávních“ médií, u některých zřejmým dryáčnictvím ale Suchoňovo provinění bledne. Poměr by zřetelně měl být opačný, státní média si povinně platíme právě, aby tam byl větší dohled nad objektivitou, než u komerčních. Tři příznaky systémové blbosti v jedné kauze, to je slušný výkon.

Author: Jiří Hojer