Životy za karikaturu Západu aneb demence

Širšímu pozadí vražedných útokůna křesťany ve Francii jsem se věnoval asi před týdnem tady. Brutální útoky pokračovaly s nejméně čtyřmi dalšími oběťmi. Za co jsou životy pokládány? Budou Francouzi a Evropané ochotni nést tyto oběti nebo se blíží podvolení? Kdo na obětech vydělá a kdo vyhraje? Čína ve stejné době posílá muslimy do táborů, výhružky od muslimů přitom neschytává, jen od Západu. Zkusím shrnout situaci s hlubším přesahem, než zazněl z většiny dosavadních reakcí.

Francouzský prezident Macron vyhlásil boj islamistům a za svobodu slova včetně publikací karikatur proroka Mohameda, obecně za sekulární republiku. Odpovědí byla vlna odporu v muslimském světě, odmítání francouzského zboží, přičemž někteří se už ani nezdržují politováním zmařených životů nevěřících. Z některých reakcí běžných Francouzů zní vztek, že jsou nasazení jako pěšáci do boje za karikatury. Tuhle část podstaty dlouhodobě zmiňuje třeba i český lidovecký evroposlanec Tomáš Zdechovský. Z alternativy zmíním ještě jinak brilantního analytika Andreje Rajevského, známějšího jako The Saker, který rovnou obvinil národní sionismus. Věřícím křesťanům zkrátka zesměsňování islámského proroka vadí.

Macronův boj působí nedůvěryhodně, v tom se s kritiky shoduji. Svobodu slova prosazuje selektivně, zvláště se zaměřením na karikatury islámského proroka, jako symbolu, za který fakticky posílá bojovat do prvé linie civilisty. Jinak francouzské úřady trestají nepěkné publikace, viz zmínka o příběhu A. Sorala v minulém článku k věci. Možná vyhostí několik radikálních islámských duchovních, proud přistěhovalců ale fakticky řešit nebude, není přece nacionalista nebo rasista. Křesťanům by asi vyhovoval zákaz karikatur proroka, které sami považují za nevkusné. Sekulární Macron i křesťané se shodují na východisku, že islám je náboženstvím míru. Alternativci se západní výchovou typu Sakera navíc vidí za všemi souvislostmi sionismus a sní dokonce o spojení sil křesťanstva s islámem, prostor pro muslimy v Evropě považují za daný a samozřejmý. Všichni se shodují v tom, že s muslimy Evropané v Evropě musí žít. Macron chce nasadit odvahu a doslova hlavy dalších učitelů a občanů při přivykání muslimů na karikatury, ostatní by je zakázali. Nevím, jestli tento postoj měl na mysli Matěj Široký v komentáři na novinkách, výstižně shrnutém v názvu „Cena za naši zbabělost“. Sám totiž podstatu té zbabělosti úplně nedefinoval. Napsal jen „Ti, kdo se dnes zaklínají, že je potřeba porazit
islamisty a terorismus, vzápětí popřou národní jednotu a soudružnost. Dokud nebudou schopni přiznat svůj omyl a neznačnou budovat jednotnou společnost, teroristé budou i nadále vyhrávat“. Takže jednota. Jednota s muslimskou menšinou přerůstající ve většinu?

Hřebíček na hlavičku podle mě nejlépe uhodil (jako často) anglicky píšící ruský blogger Anatolij Karlin v textu Čečenci ve Francii, Chabíb a sinotriumf. Celý muslimský svět se bouří proti Francii a Západu obecně. Za karikatury. Čína přitom potlačuje „své“ muslimské Ujgury velmi silovým způsobem, podle všeho radikálnější z nich posílá ve velkém počtu do převýchovných (řekněme) táborů. Čínu za ujgurskou politiku mocně kritizuje Západ. Muslimský svět Čínu nekritizuje a do Číny muslimové neemigrují. Neříkám, že se nutně na Západě musí budovat převýchovné tábory pro muslimy po čínském vzoru. Říkám, že politika Západu nefunguje, protože nedává smysl, nevychází z logiky a faktů. Je to širší problém, nedávno jsem popisoval absurdnost varování US ministra zahraničí před čínským a americkým zasahováním do politiky západních zemí, když tomuto obvinění čelí jeho vlastní prezident a vláda a před soudem jeho tajné služby prokázaly jediný fakt – financování serveru Wikileaks ze zahraničí. Odtržení od reality vedlo k ekonomickému krachu komunistického Východu. Teď nefunguje Západ, usiluje o sebezničení a výsledkem jsou uťaté hlavy a útoky na kostely ze strany muslimů.

Ze změti postojů výše nevyplývá jen „naše“ zbabělost. Ještě jasněji z něj plyne stádium demence, do něhož dospěl současný Západ. Příznačné pro stadium demence jsou i klauni, kteří se dostávají do role vůdců Západu. Dementní se ale zdají být i voliči, kteří je znovu a znovu volí. Schopnostmi vést samostatnou politiku se Západ dostal opravdu na úroveň vůdců muslimského světa. Číňané nejsou o tolik chytřejší a schopnější, ale jejich kroky dávají smysl. A když sledují půtky Západu s muslimy, musí se v Pekingu dobře bavit. Jako kdyby do arény kolosea vpustili bandu s klacky mlátit se do hlav a občas vzhlédli, kdo zrovna vyhrává, z lóže od partie šachů s ruskými partnery. Nemyslím si, že to všechno řídí Číňané z Pekingu, možná si někdo řídí dílčí zájmy, jak píše Saker, ale přímo neřídí masovou podporu voličů Macrona a imigrace na Západě. Hlavním viníkem je vlastní západní demence. Až se příště dočtu o protestech západní diplomacie proti nelidskému nakládání Číny s Ujgury, vzpomenu na Samuela Patyho.

Author: Jiří Hojer