Jsme jen pár měsíců za Amerikou

Kalergi a jeho plán

Spojené státy Americké – USA, chcete-li SSA či zažitou přiznačnou zkratou Amerika – jsou pro většinu z nás už stoletým vzorem, který chceme dohnat a blížit se mu. A to nejen z hlediska ekonomického, možná více z hlediska osobních svobod. Vzpomeňme jen na okouzlení kovbojskou romantikou divokého Západu, inspirujícímu české trampy. Chci Vám dokázat, že se Americe blížíme, zpožděni jsme spíše jen o několik měsíců než let. Bohužel v oblasti, která by kovbojům měla nahánět strach.

Oblastí, kterou popisuji je ovládnutí krádež slovníku a jazyka ve prospěch pokrokářské ideologie za pomoci masmediálního a akademického prostoru ovládnutého progresivisty, budu jim říkat česky „pokrokáři“. Oni sami svou ideologii občas poctivě označují nikoliv za demokracii, ale za tzv. liberální demokracii. Krádež slovníku a jazyka má podobu nastavení standardu newspeaku a doublethinku, jak o nich psal kdysi George Orwell, o tom už se nepíše skoro vůbec.

Amerika je posledních pár měsíců zmítána nepokoji, které jsou popisovány jako mírumilovné, pokojné protesty pro policejní brutalitě vůči černochům. Heslem se stalo BLM – na černých životech záleží. Pro pokrokáře je z nějakého důvodu důležité popisovat jako pokojné i ty protesty, kde dojde ke žhářství, rabování, fyzickým útokům na kolemjedoucí a kolemjdoucí se špatnou barvou pleti, případně obecně k útokům na policajty. O odchytávání náhodných bělochů na ulicíc měst a výzvách k omluvě na kolenou za otrokářství, skandování hesel, či líbání bot černochům ani nemluvě. Popisoval jsem to už na příkladech třeba zde a nebo zde. Důležité je to zjevně proto, že hlavní dějovou linkou pro ně zůstává a musí zůstat příběh o systémovém protičernošském rasismu, hlavním nebezpečí spočívajícím v „bílých supremacistech“ (stoupencích bílé nadřazenosti).

Další příklad komentoval Steve Sailer na příkladu další střelby na policajty v Louisville, kde také měliv New York Times potřebu věc odbýt komentářem „Jeden ze stovek pokojných protestujících střílel ze zbraně na policisty“. Sailer k tomu napsal „Berte to tak, že jeden ze dvou stovek účastníků se dá zaokrouhlit na nula procent. Tak nedělejte problémy se stoprocentně mírumilovným protestem!“

Zdá se Vám, že u nás by se to stát nemohlo? Že protesty, při nichž dojde k rabování, vypálení úřadoven a obchodů, střelbě na Policii, by rozhodně nebyly označeny v tisku za pokojné? Tak se podívejte třeba na článek o brutálních útocích na ženy a dívky v krátkých sukních v Alsasku tady. Autoři tvrdí, že útočí muží, případně mladíci. Příště by možná mohli napsat ještě obecněji, že útočí samci a povzbudit tak feministky v jejich už tak pokročilých ambicích a aktivismu proti toxické maskulinitě evropských mužů. Novináři nemají potřebu, chuť natož odvahu popsat většině soudných čtenářů zjevný fakt, že útočí určitá skupina mužů. Náboženský, názorově a etnicky zjevně vymezitelná skupina mužů. Narozdíl od Ameriky je u nás protlačován trochu jiný hlavní mediální příběh a sdělení – ten o potřebě pomáhat konkrétním lidem, migrantům snažícím se dostat do Evropy. Chtějí je zkrátka dostat dál do Evropy. Tak se zkrátka nebude psát o útočících muslimech nebo přistěhovalcích. Stejně tak například u požárů zakládaných v tábrech pro migranty na řeckých ostrovech, jsou zprávy o úmyslném založení samotnými žháři zpochybňovány a označeny za spekulace řeské vlády nebo místního tisku. Příběh mimochodem skutečně již vedly k převozu migrantů, zčásti nejspíš žhářů, do dalších zemí včetně sousedního Německa, takže strategie funguje.

Společných bodů pokrokářské strategie v USA a Evropě je více. Vedle newspeaku, doublethinku, tuposti a žhářství je jím zřetelně společný i dlouhodobý cíl. Má někdo nějaké tipy, co jím vlastně je? Můj tip má kořeny v jednom hloupém plánu jednoho rakouského šlechtice s československým občanstvím – jistého Kalergiho viz krátký popis zde.

Author: Jiří Hojer