Do pošty jsem před časem k diskusi dostal odkaz na Komentář: Jak se Starostové chopili cikánské otázky – Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz). Problém stojí za pár dalších řádek a zdaleka přesahuje „cikánskou otázku“.
Redaktor Seznam Zpráv má jasno – liberecké uskupení Starostů se pro tisk pochlubilo vstupem pana Jaroslava Zemana, majitele albrechtické poměrně známé firmy Detoa (dřevěné hračky a hry). Zeman poskytl Parlamentním listům rozhovor, kde mj. zmínil „budou volby a občané by se měli ptát svých volených zástupců či kandidátů, co budou dělat s cikánskou otázkou.“ Pro Seznam Zprávy to je důvod sejmout celé hnutí (libereckých) Starostů, protože tímto vyjádřením byly překročeny hranice. A řešení vyloučených lokalit mají jasné – začlenění. Kdo pochybuje, musí být označen a zostuzen a s ním i celá jeho parta.
Mě se líbí nazývání věcí pravými jmény, včetně třeba toho, že politici by měli hledat řešení přijatelné hlavně pro slušné lidi. Pojmy jako „řešení cikánské otázky“ mají nepříjemné historické souvislosti, sám bych to asi popisoval jinak. Ovšem řešit skutečné potíže odsuzováním mediálním nebo soudním, je pokrytecké a nutně nefunkční a vede k dalším škodám a obětem. Nikoliv škodám rétorickým, ale skutečným. Mediální fronta vnucuje jediná řešení v rámci politické korektnosti – začlenění, jak píše i autor článku snažícím se setřelit pana Zemana, nebo k tomu aspoň nasměřovat Hnutí Starostů, k nimž prý zamířil po předchozím angažmá v ODS a námluvách s Trikolórou (mimochodem by mě docela zajímalo, proč nakonec vyhodnotil Starosty jako vhodnější přístav).
Začleňování je dobré, ale určitě předpokládá zájem na obou stranách. Progresivisté z neúspěšného začleňování běžně napadají jen jednu stranu, řekněme ty slušné. Viní je z předsudků, v daném případě dokonce vymysleli a používají nový pojem – anticikanismus a tlačí na další a další podpůrné programy pro dané menšiny, vyloučené lokality, tresty za myšlenkové a verbální zločiny, kam se podle mediálního režimu nejspíš blíží i zmínky o řešení cikánské otázky páně Zemana. Lze usuzovat, že za anticikanismus je pokládáno paradoxně už i použití slova Cikáni namísto Romové, které je propagováno už od 80. let minulého století. Soucit pro slušné poctivce mezi Čechy i Cikány/Romy různým způsobem postíženými cikánským způsobem života spoluobčanů, kteří se začlenit nechtějí, zcela chybí.
A jak jsme na tom se začleňováním ve skutečnosti? Příslušnými statistikami ve srovnání států se zabýval tento článek: https://www.unz.com/gdurocher/on-gypsies/ . Sice v angličtině, ale grafy jsou srozumitelné pro všechny. Zaměříte-li se na položku CZ a srovnání s ostatními státy, poznání bije do očí. Grafy 1-18 srovnávají skutečnou úroveň života Cikánů/Romů od vzdělávání přes zaměstnání po dostupnost toalet v obývaném bytě. Vesměs vychází Čechie jako nejlepší místo pro život Cikánů v Evropě. Pak jsou ovšem uvedeny grafy 19 a 20 popisující subjektivní vnímání zážitků diskriminace tohoto etnika, respektive jeho pocitu, že je diskriminační myšlení ve většinové společnosti široce rozšířeno. A tam vychází náš stát jako nejvíce diskriminující. Příslušný graf je dokonce nadepsán „Gypsies say Czechs are most racist“, tedy „Cikáni říkají, že Češi jsou největší rasisti“. Něco děláme opravdu špatně. Dané skupině zajistíme největší měrou vzdělání, zaměstnání i ty záchody v bytech a přesto jsme vnímáni jako největší rasisté. Dělat něco nejlíp a přesto být za tu samou věc peskován, to nemůže dlouho fungovat.
Napadá mě vysvětlení toho, co děláme špatně: jsme menší pokrytci než ostatní. Již od 50. let je tu začleňování vnucováno všem, takže byty se záchody a základní vzdělání má velká část i údajně „vyloučených“. K začlenění jsou nuceni i ti, kdo to odmítají a přináší to vlastně jen příkoří na straně slušné většiny i té menšiny, která by raději žila životem velké kočující rodiny bez bytu se záchodem a povinnou školní docházkou. Vznikají třenice a (protože nejsme v průměru takoví pokrytci), tak o těch příkořích a nespokojenosti mluvíme otevřeněji, než v dalších zemích.
Za morálně špatné by se dalo označit, pokud by se v začlenění mezi slušné spoluobčany někomu apriori bránilo jen proto, že se narodil s nějakým příjmením, do konkrétní rodiny nebo národa. Nic takového se ale z požadavku Jaroslava Zemana vyčíst nedá. Novináři Seznamu mají laťku pokrytectví nastavenou hodně vysoko. Na úrovni vyspělých západních zemí, jak s oblibou říkají. Možná s nastavením té laťky uspějí. Třeba už pak nikdo nebude naše „vyloučené a rasismem postižené skupiny“ otravovat ani s vnucováním školní docházky. V pokrokovém světě budou tyto skupiny důležité jako předmět zkoumání zástupů nových sociologů a politologů dokládající existenci bílé nadřazenosti a k tomu poslouží lépe byty bez tekoucí vody a záchodů.
Nejnovější komentáře