Týdeníček 43/2020

Výběr zajímavostí a souvislostí 43. týdne l. p. 2020

Paty sťat ve Francii, boje okolo Ruska a Turecka, plyn a Západ – přízračné stětí učitele Samuela Patyho za hanlivé obrázky čečenským muslimem ve Francii komentováno v souvislosti s útokem na školu v Beslanu zde: http://jirihojer.cz/steti-samuela-patyho-a-beslan/ . Arméni dál bojují s Azerbajdžánci (kteří mají v zádech Turecko) o Karabach, kde postupující Azeři odřízli Karabach od hranic s Iránem (odkud proudily mj. letecké dodávky vojenského materiálu z Ruska do Arménie, s ohledem na mírně řečeno špatné vztahy s Gruzií). Zatím nic nenasvědčuje tomu, že jde o geniální taktiku arménského velení obsazeného po nedávné „barevné“ revoluci novými kádry a že by většina z nespoštu zdokumentovaných zásahů nemaskované arménské techniky azerskými drony (turecké a izraelské výroby) byla úspěchem odlákaním na makety/zástupné cíle, jak jsem spekuloval zde http://jirihojer.cz/valka-v-karabachu-kde-jsou-zpravy-a-vyklady-expertu/ . Ze zajímavých komentářů (na zahraničních webech) stojí za připomenutí jednak fakt, že již nyní Azerbajdžán dobyl území, které před několika měsící navrhl ruský zaminir Lavrov k odstoupení jako mírové řešení, přičemž by hranici strážila ruská armáda – návrh odmítly obě strany. Také zajímavá souvislost – Putin může stěží nařídit vojenský zásah proti Azerům v Karabachu, když i Rusy v Donbasu proti Ukrajině podpořil jen nepřímo a skrytě; smlouva s Arménii je vázána na obranu samotné Arménie, v obou případech neštěstí vyvolávají umělé hranice vytvořené stalinisty v minulém století, vyznávané i Západem, na druhé straně Karabach byl autonomní oblastí, byť asi bez vlastní ústavy tedy o něco slabší autonomie, než měl Krym. Další úvaha k připomenutí – Turecko si takto pojišťuje cestu pro azerbajdžánský plyn na své území, Rusko mj. potřebuje Turecko pro odbyt svého plynu jižním proudem, přičemž téměř dokončený severní proud (plynovod) do Evropy je blokován všemi možnými způsoby (US sankce, reakce na kauzu podivně otráveného Navalného…). Turecko vyslalo lodě k obnovení těžby plynu pod mořem v území nárokovaném Kyprem, kde se nedávno srazilo na cvičení s Řeckem, teď ho znovu varuje před válkou. Proti Turecku se ozývá (a námořnictvo vysílá i k Libyi, kde je Turecko vedle okupované severní Sýrie také aktivní) nejvíce Francie. Projevy francouzského prezidenta Macrona po stětí Patyho odsoudil podle poslední turecký prezident jako islamofobní a navrhl mu psychiatrickou léčbu – viz např. https://www.lidovky.cz/svet/erdogan-doporucil-macronovi-psychiatricke-vysetreni-za-nazory-o-islamu-francie-stahuje-velvyslance.A201024_193606_ln_zahranici_lijk . Mazec.

Vohnouti klekli, rasistické „nigga“ a protibělošský loayalismus – Pokleknutí české fotbalové repre na podporu hnutí BLM komentováno zde http://jirihojer.cz/vohnouti-klekli-ve-skotsku-0-1/ . V týdnu se pak rozhořela ještě další mediální kauzička – pár jedinců mělo potřebu nadávat herečce Čvančarové za přijetí úlohy černošské zpěvačky v TV pořadu, který nesleduji, ale je poměrně populární – https://www.super.cz/727138-jitka-cvancarova-tercem-vyhruzek-a-urazek-kvuli-hanlivemu-slovu-na-cernochy-v-pisni-cardi-b-nova-se-ji-zastala.html , a to proto, že původní píseň přezpívala včetně „N-word“, tedy n-slova, jmenovitě „nigga“. Tak si říkají v USA černoši a je to považováno asi za vtipné, přitažlivě slangové a sebeironické, s odkazem na otrokářskou minulost ovšem nevhodné a nejspíš již ve vybraných případech i trestné, použije-li slovo běloch. Dříve běžné slovo negr bylo totiž nahrazeno afroameričanem. Můžeme přirovnat jako vypjatější situaci k našemu použití Romů, místo Cikánů, přičemž aktivisté paradoxně získávají univerzitní tituly na studiích anticikanismu. Dále se útočí proti namlouvání černošských postaviček bělochy, včetně animovaných, i proti maskování černou barvou, představuje-li běloch postavu černocha před kamerou nebo na divadle. Jsou to pochopitelně jen dílčí, okrajové záležitosti a stříkpy, ale zapadají do skládanky podstatného problému. Já si nemyslím, že by každý běloch nebo Čech byl ze zásady nějak hodnotnější nebo lepší než každý nebo jednotlivý černoch nebo Cikán. Zásadně si ale myslím, že pokrokoví aktivisté by s tímhle šikanováním bělochů měli přestat. Nemá smysl v Americe vůči generacím a lidem, kteří s otrokářstvím neměli nic společného, nemá smysl už vůbec v Čechii. A nemůže to dopadnout dobře.

Koronavirus a konec mi(ni)stra Prymuly – v Praze na Staroměstském náměstí se konala demonstrace proti koronavirovým opatřením s brutálním zakončením a symbolu boje s koronavirem se všechno pokakalo během pár minut. Na nedělní demonstraci odpůrců proti opatřením nouzového stavu mi neseděla spousta věci. Jednak patřím spíše k zastáncům potřeby něco s nákazou dělat, vysvětleno zatím dvakrát na xichtoknize , protože promoření nefunguje, zatím je virus nebezpečný a ohrožené rodiče, cukrovkáře, atd. neizolujeme. Takže nesouhlasím s důvodem svolání. Pak už mi ale nesedí chování úřadů a Policie. Demonstrace měla být rozpuštěna při zjištění porušení pravidel nouzového stavu – napříkad vyšší počet účastníků. Ne jim dát hodinu na „promoření“, pak teprve zavelet k rozchodu, po chvíli rozchod vynutit s uzavřením východů pro ty, kdo by odejít chtěli a i za pomoci svých civilů mezi účastníky rozpoutat řež. Dokumentováno například tady nebo tady (strkání a házení předmětů na uniformovanou policistku policistou v civilu – neuvěřitelné) a ve vícero výpovědích důvěryhodných osob. Tady šlo zřetelně o něco jiného, než o ochranu zdraví a dodržování pořádku, zřetelně o tom museli a měli vědět i vrcholní politici, jindy pokrytecky kritizující Lukašenka v Bělorusku, sorryjako. V lepším případě bych to shrnul jako využití pomatenců k vlastnímu zviditelnění v domácích i zahraničních médiích, ale ani to není v pořádku a lze tušit i horší důvody. Výstižně zhodnotila Akce Dost a pěkný názor k věci sepsut zde, vyjímám pěknou myšlenku:

„V evropských demokraciích, které vycházejí z individuální svobody, se to
daří mnohem méně. A to mimo jiné i proto, že svobodní jednotlivci mají
velké problémy vidět sami sebe jako součást celku. Přesně to je bod, na
němž by se svobodná myslící vůle ve společnosti měla zarazit a začít
vážně uvažovat o tom, jak moc se někdy svoboda blíží k totalitě a do
jaké míry či v jaké škále lze brát vážně radikální heslo divoké
staroměstské demonstrace „Svoboda, nebo smrt“.“

No a korunu všemu blbnutí nasadil sám jinak poměrně charizmatický „bojovník s Covidem“ ministr Prymula, když se musel ve čtvrtek sejít s jinak velmi schopným a inteligentním šéfem poslanců Hnutí ANO v restauraci, která měla být podle jeho vlastního nařízení uzavřená a vyjít z ní ven bez roušky. Věcně prkotina, symbolicky a politicky průšvih, který nemohou ustát. Vlastně je obou šikovných pánů škoda, ale i s ohledem na popsaný postup při/proti nedělní demonstraci, vážnost situace a požadavky na zbytek veřejnosti, který vláda klade, se lítost nedostaví.

Author: Jiří Hojer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *